Bečov nad Teplou - Slavkovský les, Doupovské hory
Majestátní hrad na vysoké skále uprostřed hlubokého údolí nad řekou
Teplou svými zámky sestupuje na skalnatý hřbet s malebně rozloženým
městečkem. 
Počátek zdejšího osídlení najdeme v raném středověku, kdy na
místě nynějšího kostela stávala celnice, střežící křižovatku důležitých
zemských cest. Hrad v dnešní poloze se poprvé připomíná r. 1314 v
souvislosti s českou kolonizací kraje jako sídlo českého rodu Hrabišiců z Oseka.
Rod pánů z Oseka, později psaný z Rýzmburka, rozvíjel dolování cínu a v
r. 1399 docílil povýšení obce na město. Hrad a rozsáhlé panství drželi
tito pánové do počátku 15. století. Poté se majitelé často střídali; za
husitských válek byl hrad vypleněn husitským hejtmanem Jakoubkem z
Vřesovic. Více zde
Bělá pod Bezdězem - Mladoboleslavsko
Největšího rozkvětu dosáhlo poté, co se v polovině 16. století vrátilo
do rukou pánů z Dubé. Za Aleše a Bohuchvala Berků z Dubé na přelomu 16.
a 17. století 
byla rozpadající se tvrz přebudována na renesanční zámek,
jehož půdorys je dodnes zachován a z něhož pocházejí také nádherně
malované kazetové stropy. V roce 1622 však Berkové jako nekatolíci a
účastníci stavovského povstání o Bělou přišli a novým majitelem se stal
Albrecht z Valdštejna. Zpustlý a zejména díky švédským vpádům za
30-leté války poničený zámek přešel do majetku Valdštejnů definitivně
na konci 50. let 17. století. Více zde
Benátky nad Jizerou - Mladoboleslavsko
Na místě dnešního zámku založil v roce 1349 Jan z Dražic klášter
křížovníků s červeným srdcem, tzv. cyriaků. Klášter se stal centrem
městečka Nových Benátek, které vzniklo již o několik let dříve (přesné
datum však neznáme) přenesením 
městských práv ze Starých Benátek na
návrší na protějším břehu Jizery. Za husitských válek byl klášter
pobořen a opuštěn. Na jeho místě vystavěl kolem roku 1526 Bedřich z
Donína raně renesanční zámek. V roce 1599 zámek zakoupil od pánů z Donína císař
Rudolf II. a vzápětí poskytl velkou část jeho prostor slavnému dánskému
astronomu Tychonovi Brahe, který zde skutečně necelý rok pobýval a
provedl řadu pozorování a měření. Císařské koruně zámek patřil až do
roku 1647.Více zde
Benešov nad Ploučnicí - Děčínsko,Lužické hory
Benešovský zámecký
areál právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční
architektury v Čechách. Oba původně jednotlivé zámecké komplexy byly
postaveny míšeňským rodem Salhausenů v průběhu 16. století.
Salhausenové byli po Bílé hoře donuceni opustit Čechy a každý zámek
dostal svého vlastníka. Ti sídlili na svých honosnějších sídlech a oba
zámky sloužily pouze jako letní rezidence a později je obývali jen
vrchnostenští úředníci. Tím se oba zámky vyhnuly výraznějším přestavbám
a uchovaly si svou jedinečnou renesanční podobu. Více zde
Bezdružice - Chodsko, Tachovsko
Zámek Bezdružice - původně gotická tvrz, přestavěná v 16. stol. na renesanční zámek.
Při pohledu na toto šlechtické sídlo,pocházející ze 13. stol. se
vybavuje jméno 
českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa
Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven spolu s
dalšími českými pány na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce
tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379.
Jako gotické opevněné sídlo sloužil dvě století. Často se střídající
páni, mezi něž patřili i rody Elpognárů a Švamberků začali s
přestavbami na zámek. Snad nikde jinde nebylo použito tolik výtvarných
slohů jako zde. Chybí pouze jediný a to románský. Více zde
Bílina - Chomutovsko, Mostecko
Barokní zámek (1676-1682) byl podle návrhu G.O.Tencally přestavěn z
gotického hradu architektem Antoniem della Porta. Uvnitř areálu bašta
zv. Manda (zbytek 
bývalého hradního opevnění). Kostel sv. Petra a Pavla
je tvořen trojlodím s odsazeným, pětiboce uzavřeným presbytářem. V
přestavbě z let 1573-1575 se prolínají gotické a renesanční prvky. V
prostřední a jedné boční lodi se zachovalo zdivo ze 13.století. Dva
renesanční náhrobky Lobkoviců. Více zde
Blansko - Moravský kras a okolí
Renesanční zámek pochází z roku 1604 a vznikl přestavbou gotické tvrze,
o níž máme zmínky z konce 14. století. Byl centrem správy blanenského
panství až do poloviny 18. století, kdy rod Salm-Reifferscheidt koupil
léno Blansko a spojil ho se 
svým rájeckým panstvím. Zámek vystřídal
mnoho majitelů od Žalkovských ze Žalkovic, Lvů z Rožmitálu, Gellhornů
až po Salmy, kteří ho vlastnili do roku 1945. Za třicetileté války byl
zámek v letech 1643-45 poškozen Švédy. Významnou přestavbu prodělal
zámek za hrabat z Gellhornu koncem 17. století, kdy byla navíc
postavena věž s hodinami, a koncem 19. století. Zámek měl v původní
podobě asi 30 místností a posledními majiteli byl obýván zřídka. Více zde
Blatná - Strakonicko, Jižní Čechy
Jihočeský zámek Blatná byl vybudován na ostrůvku uprostřed říčky Lomnice a 
společně s Červenou Lhotou patří mezi nejvýznamnější vodní zámky v Čechách. Obklopuje ho rozsáhlá zámecká obora plná vysokých dubů s opuštěnými zlatokopeckými sejpy, ve které můžete slyšet zpět přibližně 50 druhů ptáků.
Původně byla Blatná dřevěnou tvrzí, pak gotickým hradem a nakonec se po přestavbě proměnila ve vodní zámecké sídlo. Více zde
Bludov - Hrubý Jeseník, Šumpersko
Bludovský zámek je situován přibližně ve středu obce. Jedná se o pozdně
renesanční trojkřídlou budovu ve tvaru písmene U, počátkem 18. století
barokizovanou. Čelní fronta je na obou koncích ukončena nárožními
věžičkami a do nádvoří obrácena arkádou. Zámek je obklopen rozsáhlým
anglickým parkem. Na zámek navazují částečně dochované objekty bývalého
Dolního dvora (kočárovna, konírna, správní dům, sýpka - bývalá ovčírna
atd.).
Předchůdcem dnešního zámku byla tvrz postavená při Dolním dvoře. Více zde
pokračování >>>>>>