Liptákov
Mezi odborníky z akademie věd a nezávislými historiky se rozpoutala debata o tom, kde se vlastně nachází bájná obec Liptákov, ve které se měl narodit světoznámý polyhistor Jára Cimrman. Vědci z akademie věd tvrdili, že v Liptákov v Čechách nikdy neležel, ale že se ve skutečnosti Jára Cimrman narodil ve slovenském Liptově, na břehu Liptovské Mary.
Nezávislá skupina vědců však trvá na tom, že Liptákov leží v Čechách, neboť historické prameny tuto obec kladou do Pojizeří
O Járovi Cimrmanovi se toho už dnes ví mnoho, ale současně také málo. Záleží na úhlu a hloubce pohledu. Pro jedny je to geniální člověk naší historie, pro ty druhé zcela neznámé jméno. Jelikož se naše vědecká společnost snaží co nejvíce přiblížit osudy tohoto nedoceněného Čecha těm, kteří s ním ještě neměli tu čest
Olomouc
Svého času byli v jednání s Cimrmanem rovněž olomoučtí radní, kteří hodlali jeho technickou novinku zabudovat do svých věžních hodin s orlojem z roku 1888.
Avšak z důvodu čistě byrokratických, které byly přebujelé už za Rakouska Uherska, ke změnám nedošlo. Zůstalo u radničních hodin s orlojem, které na Horním náměstí stojí dodnes.
Frymburk
V roce 1912 opouští Cimrman své liptákovské útočiště a vydává se na cestu do Traunu u Linze. Toto nevelké město vynikalo v Rakousku pouze ve dvou směrech: byla tu největší továrna na dynamit a největší sirotčinec. Cimrman byl vedením tohoto sociálního ústavu požádán, aby aplikoval své proslulé pedagogické zásady na sirotky.
Náhoda tomu chtěla, že se Cimrman do Traunu nikdy nedostal. Ve vlaku se totiž seznámil s profesorem Sajnerem, který se právě vracel z vědecké cesty po Asii, kde studoval problém dlouhověkosti. Stařičký profesor pojal k Cimrmanovi od první chvíle takovou náklonnost, že mu neváhal sdělit i ty nejintimnější zážitky. Když se ujistil, že mu ostatní cestující v kupé nevěnují pozornost, nenápadně se k Cimrmanovi naklonil, a téměř se dotýkaje ústy jeho tváře, důvěrně mu sdělil, že si ze své výpravy přiváží pravou, v Evropě zatím neznámou asijskou chřipku. Cimrman se vyptal na inkubační dobu a rozhodl se, že chřipku, kterou za devět dní dostane, nepoveze do sirotčince, ale že ji odstůně, společně s profesorem Sajnerem. A tak se octl v pošumavském městečku Frymburk, kde Sajner působil jako ředitel starobince. Dostal se tedy do prostředí, stojícího na opačném pólu jeho původního pedagogického zájmu. Ale záhy zjistil, že se problematika starobince a sirotčince v mnohém shodují. Jeho dotazníková anketa připravená původně pro sirotčince to potvrdila. Ukázalo se například, že z četby mají nejraději pohádky, přednost dávají knížkám obrázkovým. Nejoblíbenějším jídlem je krupicová kaše, nejoblíbenější hrou kuličky, v zimě koulování. Nemají přesnou představu o tom, čím by chtěli v životě
Strakonice
Obě nejslavnější české motocyklové značky ČZ a Jawa vděčí za svůj vznik a rozvoj Jaroslavu Cimrmanovi.
Tento český génius se po svém odchodu z rakouského města Krems (Kremže), kde vynalezl párky s hořčicí, uchýlil před dotěrnými novináři do ospalého jihočeského města Strakonitz (Strakonice) v převleku za učitele hry na dudy. Útěk před nevítanou publicitou ho inspiroval k vývoji lehkého jednostopého vozidla vlastní konstrukce, na němž by bylo možno v budoucnu zrychleně unikat jak před novináři, tak třeba také před věřiteli, manželkami a podobnými život komplikujícími faktory. Svůj vynález pracovně nazval Cimrmanův Zrychlovač (CZ).
První kusy sestrojil tajně ve skleníku Středního učiliště zemědělského. Jeho správci, vášnivému kaktusáři, Cimrman oznámil, že mu sice nezaplatí dlužných 76,- Kč nájemného, ale že z vděčnosti k němu postaví motor ve svém zrychlovači ve tvaru kaktusu. Svůj závazek, jak je všeobecně známo, čestně splnil
Londýn
Řeháček se před několika dny vrátili z Londýna, kde se v budově české ambasády stali hlavními aktéry odhalení pamětní desky Járovi Cimrmanovi. Jednalo se vůbec o první odhalení památníku tohoto slavného Čecha mimo území České republiky. Na desce, kterou věnoval primátor Ing. Jiří Kittner a Kalendář Liberecka je napsáno: "Na schodišti doma pana Jamese Heywooda, který stál v těchto místech, si roku 1908 český génius Jára Cimrman narazil koleno. Proto ho na patentním úřadu předběhl T. A. Edison s vynálezem helikoptéry, a proto ho na londýnských olympijských hrách předběhli v maratonu atleti jiných národů."
Odhalení desky předcházela přednáška pánů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka na téma Cimrman a sport a zubní lékařství.
Himaláje
Během své cesty Himalájemi Cimrman dokonce na jistý čas zachycuje stopu sněžného muže Yettiho. Několik kilometrů jeho stopu sleduje ve sněhu na svém motocyklu, ale nakonec se ukáže, že se nejedná o Yettiho, ale o stopu jakéhosi neznámého Novozélanďana Edmunda Hillaryho, který jde právě z Mount Everestu a pro svůj sestup použil nebezpečnou cestu třetí třídy, která se v zimě neudržuje. Oba velcí mužové se dali do řeči a Hillary se Cimrmanovi svěřil, že už má osmitisícovek plné zuby, tak jestli by ho nesvezl na třistapadesátce. Cimrman souhlasil a kousek před Káthmándů to žadonícímu horolezci dokonce i půjčil. Výsledkem této jízdy bylo, že nadšený Hillary se stal prvním autorizovaným prodejcem Jawy na Novém Zélandu a později na tomto vzdáleném ostrově dokonce motocykly z dovezených dílů sám montoval a prodával pod značkou JAWA NZ. Co by dnes vedení Jawy za takového horolezce dalo, že…