Valdštejn   -   Český ráj

Obsazení hradu husity, loupeživými rytíři, časté střídání majitelů v 15. století, bylo příčinou, že se hrad původně ostrožný rozdělil na hrady dva. V zadní části se oddělil tzv. typický skalní hrad s komplikovaným vstupem zdola na vrchol skalní plošiny.
Kateřinou ze Strážnice a ze Štítar, milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad koncem 15. století končí rezidenční funkce hradu. Valdštejn byl svými majiteli opuštěn.
Shořelý a zničený hrad pozvedli k nové slávě opět Valdštejnové, kterým patřil po Albrechtu z Valdštejna dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou v prostředí starých ruin rodového sídla, okolních lesů a skal. Více zde

Zpět na seznam hradů 

 Velhartice   -   Šumava, Klatovsko

Středověký gotický hrad z přelomu 13.a 14. stol., který založil český pán Bohumil z Budětic. Hrad patří k dispozičně ojedinělým dílům české hradní architektury a jeho dominanty tvoří zříceniny starého gotického paláce Rajského domu s protější věží Putnou. Obě části jsou propojeny mohutným kamenným mostem se čtyřmi lomenými oblouky. Roku 1627 byl k Rajskému domu připojen pozdně renesanční zámecký palác, který nese název  po svém staviteli Huertovo křídlo. Více zde

Zpět na seznam hradů

 Veveří   -   Brno a okolí

Kde a jak pří běh hradu Veveří začíná,nevíme.O jeho nejstarších dějinách mluví pouze romantická pověst o založení hradu, tu si ovšem necháme do kapitoly o legendách.Z mlhy bez času se Veveří vynořuje 31.prosince roku 1213. V ten den vydali v Prostějově řádu johanitů český král Přemysl Otakar I. a jeho mladší bratr moravský markrabě Vladislav Jindřich listiny, ve kterých je jako svědek uváděn Stephanus de Weverin, tedy Štěpán z Veveří. Mnozí historikové jej ztotožňují se Štěpánem z Medlova, který je považován za předka slavného moravského rodu pánů z Pernštejna. Štěpán i jeho nástupci v úřadu veverského purkrabí patřili v dobách přemyslovských králů k předním mužům země.Nacházíme mezi nimi mimo jiné také otce svaté Zdislavy,Přibyslava z Křižanova, i předky dalších významných moravských panských rodin – z Lomnice a z Kunštátu.
Veveří, původně snad pouze lovecký hrádek, se ve 13.století postupně stává správcem okolní krajiny i nově osidlovaných území vzhůru proti proudu řeky Svratky. Více zde

Zpět na seznam hradů

Volyně   -   Strakonicko, Šumava

Archeologický průzkum ukázal, že v místě volyňské tvrze bývalo ve 12., ba možná už v 11. století pohřebiště. V historických pramenech se Volyně poprvé připomíná r. 1271, kdy královna Kunhuta darovala křižovnickému špitálu v Praze jisté důchody v „provincia Wolinensi“. R. 1299 povýšil probošt Oldřich trhovou ves Volyni na městečko s kostelem. Nejstarší osudy místní tvrze, na níž snad ještě ve 13. století sídlili královští purkrabí a po jejím znovuvybudování v století následujícím purkrabí křižovníků, nám písemné prameny nezachovaly. R. 1436 zastavil král Zikmund Volyni Příbíkovi z Klenové. Přibík držel Volyni do r. 1463, kdy král Jiří z Poděbrad povolil její vyplacení proboštovi svatovítské kapituly a strakonickému velkopřevorovi johanitů Joštovi z Rožmberka. Johanité pak opanovali Volyni více než půl druhého století. R. 1510 dokonce král Vladislav II. Jagellonský slíbil strakonickému velkopřevorovi Janovi z Rožmberka, že výplatu městečka a tvrze Volyně nikomu nepovolí. Více zde.

Zpět na seznam hradů

 Vlašský Dvůr   -   Kutnohorsko

Opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory se záhy po svém pravděpodobném založení kolem r. 1300 stává centrem hospodářské politiky – Václav II. sem z celého království stahuje provozy doposavad menších a poněkud roztroušených mincoven, vzniká pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu jsou rozesety jednotlivé mincařské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko „Vlašský“ získává od florentských mistrů. Více zde

Zpět na seznam hradů

 Vysoký Chlumec   -   Středočeská pahorkatina

Podle lidové pověsti zvolily místo pro hradní stavení samy pekelné mocnosti. Práce na velkolepém díle byla započata původně na Skuhrovském vrchu, avšak čerti odtud každou noc neúnavně odnášeli na nynější místo vše, co dělníci přes den vystavěli. S těžkými břemeny démoni odpočívali na Drahách u Počepic. Na tuto skutečnost poukazovalo lidové označení “Čertovo sedlo”. Stavitelé pekelníkům dlouho vzdorovat nevydrželi a podřídili se jejich vůli. Hrad tedy vyrostl na vrchu Chlumci. Více zde

Zpět na seznam hradů

 Vyšehrad   -   Praha

ovou kapitolu v dějinách Vyšehradu začíná vláda Vratislava II. (1061 - 1092). Tento kníže, roku 1085 jmenovaný králem českým a polským, si za svou rezidenci zvolil právě Vyšehrad, zesílil jeho opevnění a vybudoval zděný palác odpovídající aspiracím českých panovníků. Založil nový chrám, baziliku sv. Vavřince , snad nejstarší pražskou románskou rotundu sv. Martina a Vyšehradskou kapitulu kolem r. 1070. Kapitula byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přímo papeži. Vyšehradská kapitula sehrála v dějinách Vyšehradu důležitou úlohu, těšila se velké pozornosti mnoha českých panovníků a získala řadu politických i hospodářských výsad.
Nástupce Vratislava II. - Soběslav II. (1125 - 1140) také pečoval o uměleckou výzdobu kostelů a společenskou prestiž Vyšehradu. Korunovací Vladislava r. 1140 skončila nadřazenost tohoto sídla nad Pražským hradem. Více zde

Zpět na seznam hradů

Vytvořil J.Šimek, Liberec©