Hazlov - Ašsko - Chebsko
Hazlov drželi na počátku 13. století ministeriálové s predikátem z
Hazlova. Roku 1224 se zmiňuje Friedrich z Hazlova, za nějž byl nejspíš
v místě založen hrad, který jeho nástupci udrželi až do počátku 15.
století. Po nich se od roku 1401 střídaly chebské 
měšťanské rody Jurů,
Landwürstů, Maléříků až do poloviny 16. století. Po nich následovali v
celkem rychlých odstupech další rody, až jej roku výměnou získali
Moserové, kteří Hazlov drželi až do počátku 19. století. Za nich se
zanedbané hospodářství podařilo obnovit. Poté se opět vystřídalo
několik majitelů, v letech 1853-1945 pak Helmfeldové.
Z nejstaršího románského hradu známe pouze čtverhrannou věž, která je
dnes součástí kostela. Někdy ve 14. stoeltí byl na okraji srázu založen
velký obdélný palác a snad i patrové stavení na jihu. Více zde .
Hněvín - Krušné hory a Podkrušnohoří
Osobitou dominantou města Mostu je replika starého hradu Hněvín, která od samého počátku jejího vzniku slouží jako restaurační zařízení a
výletní místo mnohých návštěvníků mosteckého regionu. Součástí
stavebního komplexu je i vyhlídková věž, která byla v září roku 1900
dostavěna a slavnostně předána městu Most do užívání. Mostečtí
obyvatelé tak získali rozhlednu, ze které mohli z ptačí perspektivy
přehlédnout krajinu od úpatí Krušných hor až po výběžky Českého
středohoří. Více zde .
Horní Hrad - Krušné hory a Podkrušnohoří
očátky hradu Hauenštejnu nejsou dosud plně objasněny.
Rozbor místního jména Hauenstein, vzniklého z tvarů Haue (tj. motyka,
sekera či palice) a stein (skála, v 
přeneseném významu hrad) v sobě
odráží skutečnost, že v okolí hradu probíhala těžba. Jeho poloha
střežící soutěsky Ohře na pomezí Loketska a Žatecka v blízkosti saských
hranic byla navíc velmi výhodná. Posádka hradu pohledově skrytého za
zvlněným terénem mohla úspěšně ovládat pohyb na řece i v jejím blízkém
okolí.
Dosud se předpokládalo, že hrad vznikl jako
královský v pásmu pohraničních opěrných bodů panovnické moci zdejší
oblasti ve druhé polovině 13. století, a to buď za Přemysla Otakara II.
či jeho syna Václava II. Více zde .
Hradčany - Praha
Kořeny dnešního významu Prahy spočívají v její tisícileté historii
hlavního města českého státu a jedné z nejstarších evropských metropolí.
Lidská sídla se na jejím 
území nacházela již v období pravěku, Pražský
hrad jako dodnes užívané sídlo hlavy státu založil mezi lety 880 a 890
první historický český kníže, Bořivoj I. z rodu Přemyslovců. V první
polovině 10. stol. vznikla druhá knížecí rezidence - Vyšehrad, a v
podhradí obou pevností se záhy vytvořila živá mezinárodní tržiště a
kupecko-řemeslnické osady městského typu. Více zde .
Vytvořil J.Šimek, Liberec©